Lepší firma pro lepší život!

Vizuální management

V jedné firmě jsem vedl několik školení pro TOP management. Přáli si změnu stávajícího stavu tak, aby lidé začali chodit do práce rádi.

Když jsem u nich vedl školení s vedoucími na nižších úrovních, tak si těžce stěžovali na nedostatky v komunikaci s TOP managementem.

Následně jsem diskutoval s jedním z TOP manažerů o vizualizaci informací, které používají ve výrobě. Trval na tom, že využívání nástěnek, zástěn a dalších ploch je neefektivní (kdo to bude tisknout, měnit, .....). Za jediný smysluplný způsob šíření informací považoval velkoplošnou televizní obrazovku, která visela ve výrobě a na které se potřebné informace zobrazovaly ve smyčce.

V obecné rovině nic proti tomu. Problémem je potřeba sdělit větší množství informací, než které se vejdou na obrazovku. Rázem musíte řešit otázky:

- Jak často se budou potřebné informace na obrazovce objevovat?

- Jak si je tam lidé najdou? To budou stát před televizí a čekat, až se objeví?

- Kdo za ně bude v tu dobu pracovat?

- Kolikrát, kdo a kdy potřebnou informaci uvidí?

- Jaký budou mít takto sdělované informace význam?

Bohužel, vizuální management jako nástroj interní komunikační strategie musí využívat všech možných informačních kanálů. Jinak se mine účinkem... Že je to pracné? Jistě. Že to stojí plno času? No jistě!

Na druhou stranu - Kolik času asi strávili v té firmě nápravou chyb vzniklých nedostatečnou komunikací? A jakou že to tam měli atmosféru?

________________________________________________________________________________________________________________________

Vizuální management v praxi běžného života

Docela často jezdím na kole. Cyklostezku mám blízko a tak se nemusím proplétat mezi auty. Místo toho se musím proplétat mezi jinými cyklisty, bruslaři a chodci! Ale proč, když přece na cyklostezce platí tak jednoduché pravidlo, jako pohyb vpravo? Důvod je prostý. Jedná se o cyklostezku a tak odpovědná osoba na místním zastupitelstvu zařídila odpovídající značení – no skoro.

Kontrolní otázka: Jaké jsou zásady vizuálního managementu?

Jednoduchost, pochopitelnost a být neustále všem na očích.

Běžně se na cestách setkávám s tímto stavem:

Řada lidí ještě asi neslyšela, že se chodí na cyklostezce vpravo a tak jdou zcela úmyslně vlevo. Dalším je zase všechno jedno. Oni prostě jedou / jdou a mají volno, tak proč se snažit něco dodržovat. Ostatní se jim přece musí vyhnout! Do toho klasika - volně pobíhající psi, o které se majitelé nestarají a malé děti, které nechají rodiče bez dozoru...

Na té naší cyklostezce, která je zároveň i cestou pro pěší, použili na dlouhém úseku jen vodorovné značení (značky kol a chodců přímo na asfaltu). Svislé značení (dopravní značky na sloupku) je jen na začátku stezky, ale v celé její délce, i když tam je pár křižovatek, zcela chybí. Aby to nebylo tak jednoduché, tak na jednom úseku je prostor pro cyklisty veden na cestě vlevo a na dalším vpravo. Vodorovné značení je někde v pořádku, ale na řadě míst je zanesené prachem a hlínou, jinde je již málo viditelné…

Situace je tak následovná: kromě výše popsaného zmatku, který je celkem běžný, si někteří lidé značení nevšimnou a tak jedou v prostoru pro chodce nebo jdou v prostoru pro cyklisty. No a do toho zmatku ti, kteří se snaží dodržet značení (a jedou / jdou jakoby v protisměru)!

Značení / neznačení má tak za následek, že je skutečnost mnohem horší, než kdyby značení nebylo žádné! A přesně o tom to je. I prvky vizuálního managementu je potřeba udělat pořádně a průběžně je udržovat v dobrém stavu. Pokud ne, tak je lepší vizuální management ani nezavádět. Případné důsledky, v tomto případě třeba i zdravotní (po střetu s cyklistou), padají na hlavu odpovědné osoby, která asi ani netuší, co má na svědomí.

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode