Práce koníčkem
Udělejte si práci koníčkem!
Pohybuji se po firmách a bez ohledu na jejich velikost a zaměření slyším pořád to samé:
- Nadřízení si stěžují, že podřízení jsou pasivní a nejsou ochotni stát se "vlastníky"
procesů a zařízení.
- Podřízení si stěžují, že s nimi nadřízení pořádně nekomunikují, a že jim v aktivitě
brání.
V každém případě jsou lidé z obou táborů demotivováni a je jen otázkou, jak hluboké příkopy jsou mezi nimi vykopány...
Příklad z rodinného prostředí, kde to funguje stejně, jako ve firmě najdete v kapitole: Hororové příběhy.
Práce má snahu rozmnožovat se sama od sebe bez ohledu na účel a smysl. Čas na její zvládnutí máte přitom omezený 24 hodinami. Pokud je množství priorit větší, než se dá zvládnout, pak se o prioritách nedá hovořit. Navíc se to stane příčinou frustrace lidí. Úměrně s rostoucí pracovní zátěží hrozí, že se ztratí cílevědomost. A tak se často zaměřujeme na kvantitu práce a ne na kvalitu výsledků. Kde že je ta práce koníčkem? Kde hledáte seberealizaci?
Čím větší je naše demotivace v práci, tím víc se nám to projevuje doma. Čím víc se nám to projevuje doma...
Znáte lidi, kteří mají klasický pracovní týden a v pátek skáčou radostí, že je před nimi volný víkend. A v neděli říkají: "Již jenom neděle a zase budu muset do té blbé práce, za málo peněz a ještě ke všemu mám úplně pito**** šéfa!"? A celou neděli mají zkaženou...
Jsou takoví lidé kolem vás? Nebo to snad říkáte také?
Pokud chcete, aby vaše firma měla dobrou image a abyste začali konečně fungovat jako tým, pak se budeme muset zaměřit právě na změnu přístupu lidí.